Monitor Commodore 1084S-D2

Když jsem řešil zobrazování obrazu pomocí přídavné on-board karty Sophia na mém ATARI 65XE, netušil jsem ještě kam se můj zájem o zobrazování a monitory obecně bude ubírat. Zjistil jsem, že s moderním LCD nelze nikdy docílit toho původního zážitku z her, který poskytne pouze CRT obrazovka. Každý sice upřednostňuje něco jiného a zastánců CRT bude asi menšina, ale jelikož jsem vše pojal také jako sběratelské hobby, rozhodl jsem se pídit se po nějakém vhodném dobovém monitoru, kterým bych zároveň doplnil svoji sbírku retro počítačů.

Celý problém tkví obecně v tom, že staré počítače vyžadují pro zobrazování obrazu frekvenci 15kHz a rozlišení 4:3, což dnes nabízí pouze minimální procento moderních LCD displejů. Zde je seznam kompatibilních LCD displejů. Nejvíce doporučovaným a snadno dostupným LCD displejem u nás je BenQ BL702A, který lze pořídit za cenu kolem 3.OOO,- Kč.

Ale zpět k mému monitoru. Nejprve jsem zkusil diskuzní fórum oldcomp.cz, ale tam na mojí poptávku nikdo nezareagoval. Následoval pochopitelně eBay, kde se tyto monitory v různém stavu prodávají za částky klidně kolem 5 až 6 tisíc. V ojedinělých případech i více.

Pár dní jsem sledoval probíhající aukce a zjistil jsem, že je dobré počkat až někdo z prodejců začne s vyvolávací cenou 1EUR a nechá cenu vysoutěžit než když prodejce definuje minimální cenu rovnou hodně vysokou. Takový okamžik nastal, když se v aukci objevil stereo monitor Commodore 1084S-D2. Délka trvání aukce 1 týden. Záměrně jsem si to nedal ani do sledování (počet sledujících je veřejný údaj) a jen jsem to občas kontroloval až nadešel den ukončení aukce. Cena už poskočila na nějakých tuším 60EUR a monitor již sledovalo asi 8 lidí. Nikdo moc nepřihazoval. Trošku jsem počítal s tím, že sběratelé jsou také škrti a proč by nabízeli hodně a řekl jsem si, že dost lidí by mohlo svojí hranici nastavit někde kolem 100 EUR, což by v porovnání s dosud sledovanými aukcemi byla lidová cena. Bylo mi jasný, že hranici 100EUR musím pochopitelně přebít a uvažoval jsem o 111 EUR. Nakonec jsem svůj bid hodil 5sec před koncem a rozhodl jsem se dát 121 EUR. A v mžiku se začali automatické přihazovače přebíjet. Můj tep byl nevím kolik (prostě hodně). Na chvilku mi přišlo, že jsem to projel, ale vzápětí mi pípnul e-mail, že mi gratulují k nejvyšší nabídce a tím pádem výhře v aukci. Monitor jsem vydražil za 112EUR. Z dnešního pohledu a v porovnání s jinými aukcemi tedy parádní cena.

A začal jsem řešit jak monitor dostat do ČR. Posílání takového předmětu poštou je dost drahé a dost rizikové. Prodejce byl z Regensburgu, což je sice kousek, ale tak jako tak je to na jeden den v tahu. Požádal jsem kamaráda, který pracuje v Norimberku a ten mi hned domluvil svého kamaráda pracujícího v Regensburgu. A ten že by neměl problém přiblížit mi monitor do Čech. Tak to jsem byl nadšený.

V pátek večer po práci (na co to odkládat na sobotu) jsem naložil rodinku do auta a jeli jsme si pro ten zázrak. Doma jsem se nemohl dočkat a hned jsem se jal zapojit svojí Amigu 600, která chudinka ležela doma už několik měsíců těšíce se na své první zapnutí u mě doma. Monitor po vybalení vypadal velice zachovale. Plasty jsou zažloutlé tak na 10%, nic není ulomené, dvířka na čelním panelu fungují ztuha a po zavření je nutno pomoct si šroubováčkem, ale jinak TOP stav. Vše zapojuji, chvíli hledám tlačítko power na Amize, volám Zdendovi Kotrbovi kam probůh to tlačítko inženýři schovali… aha na zdroj… chvíle napětí… cvak… zapínám monitor… slyším charakteristický vysoký tón televize a vidím úvodní obrazovku Amigy. Áách nádhera… vše funguje. Přibíhají děti… zkoušíme přes 20 let starou disketu s nápisem LOTUS. Škvrk škvrk…. další nadšení už netřeba sdělovat. Je to krásný kus počítačové historie, funguje, voní starou elektronikou a zase přináší radost. Video níže mluví za vše :-)))