Proč jsem se vrátil k ATARI
Počítač ATARI si v 90tých letech přálo asi nemálo dětí. Popravdě vůbec netuším, že bych patřil mezi ně. Zničeho nic jsem však jedno léto dostal s bráchou tuto krásnou hračku a myslím, že od té doby mám vcelku kladný přístup k IT byť se vzhledem k mé nechuti k matematice, neubíral můj studijní život technickou cestou.
Počítač dovezli rodiče z nákupů v Německu, hned po otevření hranic v roce 1990. Moje první ATARI neslo označení 800XE a krásně tehdy vonělo novotou, západem a všemi těmi katalogy Neckermann, které jsme si doma za totáče půjčovali a zbožně prohlíželi. První hry se nahrávaly velmi pomalu z klasického kazeťáčku XC12. Vybavuji si nejvíc hru Arkanoid ve které jsem z naší rodiny došel nejdál. Zanedlouho táta obstaral úpravu kazeťáčku TURBO 2000 a potřebnou cartridge od JRC. Přepisování programů v BASICU z uživatelské příručky nahradilo shánění a hraní her. Tou dobou také fungoval v našem městě počítačový kroužek. Nepamatuju si bohužel zda to fungovalo pod Svazarmem anebo čí to byla iniciativa. Dal jsem si za úkol toto zmapovat a vypátrat maximum informací.
V počítačovém kroužku jsme programovali KARLA na strojích PMD a pokukovali do vedlejší místnosti na barevné obrazovky protřelých ataristů. Platilo tehdy kdo dřív přijde, ten dřív hraje. Byla to krásná doba dětství a bezstarostnosti. S přibývajícím věkem jsem objevil PC, které jsem si přibližně v 16-17 letech pořídil. Tím moje první etapa s ATARI skončila neboť jsem jej prodal kamarádovi, za utržené peníze si pořídil 4-rychlostní CD mechaniku do PC a tím vlastně začala éra PC.
Vždycky jsem byl zvyklý skládat si hardware sám. Pouze moje první AMD586 s 8MB RAM bylo pořízeno v Mironetu za cca 30 tisíc 😮 Kč z mojí spořící pojistky. Kromě her jsem zachytil nástup internetu a legendární návštěvy veletrhu INVEX v Brně. Na internet jsem jezdil do místního PVT, kde byl pro veřejnost ve vestibulu umístěn PC s modemem a platilo se asi 1,- Kč za minutu. Ihned jsem si zřídil e-mail na serveru usa.net a webový prostor na xoom.com. Ve škole mě považovali za blázna s počítačem. Kupoval jsem si časopisy LEVEL a SCORE, Excalibur tuším tak nějak končil. Naštěstí náš učitel matematiky měl pro počítače slabost a tak se domnívám, že mě i trochu nechal prolézat s trojkami, čtyřkami z matematiky po celou střední školu. Už během školy jsem si vytvářel webové stránky a programoval jednoduché webové aplikace a redakční systém v ASP. To ocenil zejména můj bratr, který mohl uplatnit své sportovně-žurnalistické ambice psaním článků o místním druholigovém hokejovém klubu a publikovat to na internetu, což mimochodem dělá snad dodnes.
Uplynula řada let kdy jsem si jen občas vzpomněl na staré dobré, jednoduché ATARI. Zejména s Kevinem jsme při setkání vždy zavzpomínali na staré časy a počítačový kroužek v našem městě. Začala mě tak hlodat myšlenka si ATARI pořídit zpět. Tato úvaha nakonec vygradovala poté co mi Kevin poslal fotku právě zakoupeného ATARI na Bazoš.cz. Měl jsem velkou chuť si jej pořídit také. Svému zaměstnání věnuji maximum energie již více než 10 uplynulých let. Kromě rodiny nemám žádný významný bod, kterému bych se věnoval a odpočinul si od mnohdy náročné práce. Třeba zrovna návrat k ATARI by byl ideální filtr myšlenek, které šrotují jen nad prací. Ano, to bude ono, řekl jsem si když ve mě uzrála tato myšlenka 🙂 Nejprve jsem zkontaktoval kupce mého původního ATARI, avšak setkal jsem se s nepořízenou. Následovalo šmejdění po internetu a shánění nějaké výhodné koupě. Popravdě se 8-bitové počítače objevují v inzerci již jen zřídka. Podařilo se mi však postupně sehnat vytouženou sérii všech 8-bitů, zde je moje sbírka.
Celý můj návrat k ATARI jsem pojal i tak trochu ze sběratelského hlediska. Rozhodl jsem se zkompletovat si základní sadu 8-bitové řady, to jest: ATARI 800XL, 800XE, 65XE, 130XE. Zajímá mě také dobová ATARI literatura, původní cartridge s TURBEM a různé podobné relikvie. Láká mě zprovoznit disketovou mechaniku a tiskárnu což jsem v dětství považoval za úplnou utopii a nedosažitelný bod. Začal jsem se zajímat o současnou ATARI scénu, vývoj nových periferií a vylepšení. Přestože firma ATARI v roce 2013 oficiálně zkrachovala, komunita kolem značky pro mě neuvěřitelným způsobem žije a vyvíjí opravdu nádherné technické věci. Rád bych se také zdokonalil v elektrotechnice a více se věnoval technické stránce. Milé ATARI, jsem zpět 🙂