Upgrade ATARI 65XE – modul Sophia rev.C

Když jsem pátral po možnostech zobrazování obrazu na různých zařízeních (TV, monitory, LCD) natrefil jsem na Facebooku ve skupině Amiga a ATARI ST CZ/SK na příspěvek Michala Poláka, který krásně oživil ATARI 130XE. Zaujal mě ostrý obraz a fungování na monitoru s vysokým rozlišením. Něco takového jsem přesně hledal.

Podle doporučení jsem tedy na diskuzním fóru webu Atariage.com rozkliknul diskuzní téma Sophia rev.C – DVI board a oslovil jsem uživatele s přezdívkou Simius, který je autorem tohoto vylepšení. Mám ve zvyku, vše objednávat pro jistotu 2x, člověk nikdy neví kdy se co bude hodit a také se ušetří za poštovné a proto jsem objednal 2x rev.B (RGB) a 2x rev.C (DVI). Při objednání jednoho modulu vychází cena přibližně 1.500,- Kč. Já dostal jsem malou slevičku za to, že beru rovnou 4 kusy. Pro variantu DVI je potřeba specifikovat požadované nastavení rozlišení – není totiž možné jej nijak přepínat. Zvolil jsem si Full-HD. Podrobně se o variantách zmiňuje encyklopedie Atariki.

Po 14 dnech mi dorazil malý balíček s velmi precizně zabalenými 2x RGB a 2x DVI Sophia moduly včetně malých kablíků s výstupními konektory nutnými k vyvedení signálu z počítače. No hned večer jsem pochopitelně otevřel jedno ATARI 800XE s tím, že to zkusím rozběhnout. Jaké bylo ale moje zklamání když jsem uzřel, že GTIA a vlastně všechny čipy jsou na desce připájené a nikoliv v žádné patici nebo slotu na rychlé prohození. Inu šlo o moje první otevřené ATARI.

Otevřením tohoto ATARI jsem kromě zjištění, že lusknutím prstu to nepůjde, zjistil, že počítač prošel zajímavým rozšířením paměti RAM. Počítač určený původně k prodeji se tak pro mě rázem stal zajímavým kouskem ve sbírce a fenoménu rozšiřování pamětí v atárkách bych rád věnoval samostatný článek v budoucnu.

Nastal víkend a to vždy znamená příležitost pro sraz našeho ATARI klubu s Kevinem Emmetem Brownem v jeho Atarovně. Kevin byl stejně natěšený jako já a tak jsme moje ATARI 65XE hned odstrojili a začali pájet. Odpájení a odsátí cínu nebyla rozhodně žádná sranda a šlo to velmi, velmi pomalu. Hlavně jsme nechtěli nic přepálit. Rozhodně bude potřeba pořídit si na podobné hrátky lepší cajky. Nakonec se podařilo GTIA opatrně odpájet. Pečlivě jsme vše očistili a Kevin na uvolněné místo připájel patici, která usnadní případnou demontáž Sophie. ATARI tak lze kdykoliv snadno uvést do původního stavu.

Už jsme se nemohli dočkat zda to celé funguje. První Kevinovou reakci jsem sice nezaznamenal, ale i ta druhá popisuje atmosféru na místě 🙂

Na první pohled jsem byl nadšený. Bylo už dost po půlnoci a tak byl čas rozpustit schůzku našeho ATARI klubu. Na druhý den jsme dohodli ještě mimořádné setkání neboť bylo potřeba na zadní straně ATARI vytvořit příslušný otvor pro výstup DVI portu a také si pořádně užít nových grafických vjemů.

Osobně jsou mé dojmy a pocity rozporuplné. LCD displej má tak vysoké rozlišení, že cokoliv hranatého (a že toho na 8-bitech je) vypadá ještě hranatěji. Jas a kontrast jsou nádherné. Občas mě u některých her zaskočily barvy, to je však dáno tím, že jsem v dětství na klasické TV měl jiné barevné podání. Rozhodně však obraz na starší CRT televizi vypadá jaksi méně hranatě než na LCD displeji.

Co říci závěrem. Určitě si DVI verzi ponechám, ale chtěl bych vidět hry tak jak jsem je vídal v dětství. Nebudu pospíchat, zaměřím se nyní na sledování aukcí se studiovými TV monitory, které jsou pro retro hraní nejlepší. Líbil by se mi nějaký kolem 14″ s Trinitron obrazovkou.